Vcera jsem odevzdala svou posledni esej. Po 8 letech prace jsem ocekavala, ze se dostavi uleva a radost. Misto toho si pripadam, ze mi neco chybi a nevim, co delat. Trosku jsem poklidila dum, ale je mi smutno. Uz rozum tomu, kdyz nekteri studenti vypraveli o tom samem a ze jim uceni chybelo tolik, ze studuji neustale a zapisuji se do novych kombinaci a delaji masters a doktorat :-)
Ja si dam trosku pauzu, uz jen z toho duvodu, ze bych musela nasetrit penize na dalsi studia. Pristi tyden zacinam kurz socialni pracovnice, coby dobrovolnik a za mesic zacnu delat inspekce nemocnic. Tak doufam, ze to zaceli ranu po studiich :-D
Jsem moc vdecna memu muzi za to, jak mi celou dobu pomahal. A vlastne i tchyni a detem. Muz deti bral skoro kazdy vikend na vylety, abych se mohla ucit a hodne pomahala i tchyne. Takze za svuj uspech vdecim cele rodine. Oni verili, ze to dokazu a ja jsem je snad nezklamala :-)
No comments:
Post a Comment